AKTUÁLNĚ
Novinky Jakub Machata 04.01. 11:10

Království Spreadsheetů 1: Armchair

Běžný stereotyp krále spreadsheetů bývá brýlatej nerd, co vypadá, že ho nenapravitelně pochroumá i pouhé pomyšlení na pozvednutí té stovky na benchi, s kterou si atletické hříčky přírody na NFL Combine pohazují, jako by nic nevážila. Ona ta karikatura možná ani není daleko od pravdy, ale tihle lidi svaly nepotřebují. Vyzbrojení Pythonem, Rkem a často ekonomickým vzděláním už dávno pronikli do všech velkých severoamerických soutěží a od základu tam pomohli změnit hru. Tedy, skoro do všech. Teď mají ale konečně nohu i ve dveřích NFL, která tomu poměrně dlouho vzdorovala. Všiml sis třeba letošní mánie agresivního hraní čtvrtých downů? Líbí se ti to, nebo máš spíš potřebu psát kamarádům něco ve stylu „Chápeš ten čtvrtej teď? Zbláznili se? A teď jdou pro dva, jako proč?“ Pokud patříš k té první skupině, nemáš zač. Pokud to druhé, za své utrpení vděčíš právě králům spreadsheetů. Jestli s tím chceš bojovat, bojuj tvrdě. Zatím totiž všude vyhráli.

Co se týče těch čtvrtých downů, překvapuje mě, že je to vůbec v posledních týdnech takový téma, aspoň co jsem schopnej posoudit z našeho Discordu. Popravdě bych čekal, že fanoušci tak tvrdýho sportu větší agresivitu jenom ocení. Co mě naopak nepřekvapuje vůbec, je načasování; samozřejmě až na výjimky se to řeší jen ve chvíli, kdy si to obrana pohlídá. Každopádně je to dávno vyřešená úloha, která má méně společného s analytikama než s pravděpodobností. A někdy dokonce ani s tou ne. To, jak šel před dvěma týdny John Harbaugh na konci zápasu s Packers pro dva body? Vůbec nejel podle nějaké rovnice, kam by dosazoval proměnný, ale jednoduše se svých hráčů zeptal, jestli chtějí hrát za dva a rozhodnout právě tady a teď.

Pokud jde o mě, ta agresivita by byla na papíře rozhodně správná, kdyby už nezbýval vůbec žádný čas. V takové situaci chceš jako horší tým zkrátit hru – a čím víc, tím líp. Máš větší šanci být lepší na jedné akci než na deseti, patnácti nebo kolik se jich vlastně v prodloužení odehraje. Stejná logika jako že čím dýl hraješ ruletu, tím spíš budeš prohrávat. Protože ale pořád zbývalo asi 40 vteřin a na druhé straně byl Rodgers, nebyl jsem si tím rozhodnutím tak jistej.

Co určitě nedokážu nijak obhájit je hraní dlouhých čtvrtých downů z vlastní poloviny. Mám vždycky dojem, že jsem si místo Game Passu omylem zapl Twitch s přenosem nějaké náhodné exhibice Maddena. Jediné zdůvodnění, co mám, je poměrně chabé a na půl huby utroušené „Nojo, je to jejich identita,“ po čemž se možná pokusím stejně chabě stočit konverzaci jinam. Ani já tedy nejsem v téhle problematice úplně all-in na analytiky – a to jsem ve většině místností, kam vstoupím, ten nejbrýlatější nerd ze všech, minimálně jednou nohou stojící na území Království spreadsheetů.

Snad omluvíte, že tenhle první díl jsem hodně namířil na sebe. Rád bych sem nějak nepravidelně psal o statistikách a datech, ideálně tak, aby to bylo úhledně zabalený do nějakýho příběhu a bez nějakýho úvodního představení by to moc nefungovalo. Pokud bych ale někdy jen chrlil čísla jako čtečka pro nevidomé, kterou někdo omylem napojil na firemní Excel, okamžitě mě prosím odpojte.

Nikdo se nedívá čas na nejlepší akci v playbooku

Vraťme se na chvíli kousek zpátky. Je 26. listopadu 2020, Den díkuvzdání. Není nejmenších pochyb o tom, že je to nejprapodivnější sezona NFL vůbec. Kvůli pandemii se během letošního Díkuvzdání místo tradičních tři odehrají jen dva zápasy a za tři dny nastoupí Broncos v domácím utkání proti Saints bez QB. Poté, co se Denveru kvůli covid opatřením odpálil startér, back-up, náhradník back-upa i back-up náhradníka back-upa, je povede Kendall Hinton, receiver, který byl na practice squad podepsán před pouhými pár týdny.

Jestli se dalo uprostřed téhle frašky najít aspoň nějaké pozitivum, pak snad to, že konečně byla zodpovězena otázka, jestli by obyčejný člověk dokázal proti NFL obraně v nějaké rozumné míře kompletovat aspoň jednoduché screen passy. Realita se ukázala v plné nahotě a v rekordním čase: ani zatracenou náhodou. Proti obraně, která byla na konci roku hodnocená jako 2. podle DVOA, zkompletoval Hinton z devíti passů jen jeden a dvakrát hodil interception. Nebyla to jeho chyba. Jestli se na nějakou situaci hodí příměr ‚hozen do vody‘, pak to bylo tohle. A v NFL se daleko víc hráčů utopí, než aby začali zázrakem plavat, i těch mnohem talentovanějších nebo – co já vím – takových, co aspoň mají ten luxus, že hrají na své běžné pozici. Hinton byl extrémní důsledek stavu, kterému jsme jako fanoušci nemohli dost dobře uhnout. Každé oddálení kamery ukazující liduprázdné ochozy gigantických stadionů byly smutnou připomínkou; covid listy jestli nenahradily, tak minimálně doplnily běžnou praktiku sledování injury reportů. Ostatně, podle google trends byl loni jediný týden, kdy byl ve Spojených Státech termín ‚super bowl‘ vyhledávanější než covid, právě v týdnu konání Super Bowlu.

Ale teď v časně odpoledních hodinách Dne díkuvzdání jsme od Super Bowlu vzdálení jak jen to jde: Texans a Lions se utkávají v zápase, který je důležitý maximálně pro sázkaře, hráče fantasy a nenapravitelné masochisty. Oba týmy budou mít po závěrečném hvizdu record 4-7 a budou mít téměř tak daleko k playoff, jako k jednomu z prvních výběrů draftu. V tomhle ohledu jsou oba soupeři v zemi nikoho a průměrný fanoušek bez finančních incentiv si přeje maximálně to, aby to bylo co nejrychleji u konce. Osobně bych musel být připoután k tomu přístroji z Mechanickýho pomeranče, abych tohle dobrovolně sledoval. Já se ale dívat musím hned dvakrát, jednou z přenosu a podruhé další den z trenérských all-22 kamer. Na úplně. Každou. Play.

Do konce zápasu zbývá deset minut, Texans vedou pohodlně 34-17 a jsou na míči. Deshaun Watson v huddlu zahlásí akci a zařadí se pod centrem. Will Fuller si stoupne na pravý okraj útočné formace, ale pak v motionu začne sprintovat na druhou stranu. Ve chvíli rozehrávky je Fuller v plné rychlosti. Cornerback, který za něj zodpovídá, s ním drží krok a horizontálně běží s ním. Dokud si nevšimne, že míč má running back a rychle mění směr a vyráží bránit běh. Duke Johnson se po předávce míče rychlé vydává do strany, aby zaútočil vnějškem kolem svého pravého tackla. Akce je brzy nepřehledná, působí rozbitě a v relativní blízkosti Johnsona je přinejmenším osm obránců a jeden z nich už prorazil do backfieldu. Velká ztráta yardů se jeví jako nevyhnutelná. Teprve v tu chvíli se Johnson otáčí a neohrabaně posílá míč zpátky Watsonovi.

Ukázalo se, že jde o obzvlášť dlouhou variantu flea-flickeru. Rozhodně časově nejdelší, jakou jsem kdy viděl. Možná to nečekali ani ti hráči Texans, kteří to právě sledují ze střídačky, ale obránci na hřišti jsou překvapení rozhodně. Než se zmůžou na jakoukoliv reakci, Watson má balon znovu pevně v ruce a spoustu času správně zamířit. BUM! Přihrávka letí vzduchem 39.4 yardů a u levé sideline neomylně nachází úplně volného Fullera. Watsonův čtvrtý touchdown toho odpoledne jsem na stopkách změřil od snapu po přihrávku jako 5.45 a 5.38 vteřiny. Neanalyzoval jsem to zrovna do hloubky, ale asi bych nebyl daleko od pravdy, kdybych řekl, že to bylo nejlepších pět vteřin Houstonu v celé sezoně. Texans vzápětí extra pointem navyšují vedení na drtivých 41-17 a jestli je doteď někdo ještě u televize, tak teď už není pochyb, že nemá význam sledovat ten debakl dál – čas jít si naložit na talíř další porci krocana s nádivkou a možná přeladit a zjistit, jestli se ještě nedá stihnout závěr slavnostního průvodu. Pro mě ale konec rozhodně ještě není: Lions se snaží v garbage time aspoň kosmeticky upravit skóre a odehrají ještě 21 nicneřešících útočných akcí, kterými získají jeden zbytečný touchdown. Ani nemůžu spočítat, kolikrát jsem u zápasů zabrblal nějakou verzi „Ježiši, nechcete se na to třeba už vykašlat?“. Ale z hlediska sběru dat jsou tyhle akce stejně důležité jako rozhodující drive finále konference a já se jimi musím probrat s úplně stejnou pečlivostí.

Víc dat, víc problémů

Už od roku 2014 jsem zhruba jednou za měsíc cíleně hledal někoho, kdo ručně sbírá data a kdo má zájem o ochotného pomocníka, protože základní box score statistiky mi přestávaly stačit. Po několika pokusech jsem si uvědomil, že jako se středoevropanem se se mnou v tomhle světě nikdo nebude bavit, takže jsem jeden takový projekt dokonce neúspěšně pokoušel rozpohybovat sám. Nakonec jsem v roce 2016 našel Armchair Analysis, malou firmu z Kanady, která už dvacet let dodávala klientům za malý poplatek přehledně seřazené nejzákladnější statistiky: kdo, proti komu, kde, jak, pro kolik yardů, kdo tackloval, kdo fauloval, atd. A právě tam se teď dával dohromady tým, který by tyhle dávno zautomatizované věci měl obohatit o ručně sbíraná data.

Začínalo se opravdu skromně: pouze sbíraním personnelu (kolik je na hřišti runningbacků a tightendů), poznamenáváním dropů a yardů po catchi – a za to ti proplatíme polovinu Game Passu. Když jsem nastoupil, zařadil jsem se po bok dalších třiceti lidí jako já. Většina týmů už byla rozebraná a volný zbyl jen Baltimore, s mým oblíbencem Johnem Harbaughem na lavičce, a Carolina, která loni vyhrála 15 zápasů a jejíž jízda se zastavila až v Super Bowlu. Zabral jsem bez váhání oba týmy. Víceméně od prvního dne jsem začal šéfa bombardovat dotazy a komentáři a po jedné třístránkové filozofické stati na téma „co je to vlastně drop?“ jsem si byl po tří dnech bez odpovědi docela jistý, že už jsem překročil všechny meze a že mě vyhodí. Tak jsem dal v bezdůvodné panice narychlo dohromady soupis poznávacích znamení všech hráčů mých dvou týmů (zvláštní rukavice, kopačky, tetování, dredy, hledí, cokoliv) a nabídl se, že to můžu udělat i pro ostatní, aby to i kolegům při identifikaci hráčů urychlilo a zpřesnilo práci.

Ironie celé této éry bylo, že jsme každý rok přidávali další a další datové body, přitom lidí na to bylo čím dál tím méně. Z původní Caroliny, Baltimoru a třiceti parťáků k tomu jsem za několik týdnů měl na starost hned dvanáct týmů a pomáhalo mi jen dvacet kolegů. Následně se pomoc ještě zúžila a poslední týden před playoff už jsem dělal týmů osmnáct. Na začátku sezony 2017 jsem zůstal sám s kompletním line-upem. Poslední zhasne. Zdálo se to jako nesplnitelný úkol, ale nechtěl jsem ten projekt nechat umřít. Zaprvé tu posedlost, kterou to ve mně probudilo, už nešlo vypnout. Zadruhé bylo jasné, že s vyšší kvalitou přijde větší profit a s tím lepší rozpočet – s tím potom snad i spolehlivější lidi. Vydupal jsem si do smlouvy procenta z prodeje datových balíků a přimhouřil oči nad zcela lživou formulkou na našem webu o „profesionálním týmu sběračů dat, směsce profesionálních sázkařů a nadšenců do fantasy footballu“. V té době jsem o tom řekl, že to vlastně chápu – kdyby tam můj šéf napsal, že to celý dělá jeden frajer z Čečny, tak to nebude vypadat moc solidně. Každopádně jsem se smířil s tím, že od září do ledna budu s trochou nadsázky chodit z práce do práce a zpátky.

Autopilot z Čečenska

Usnuli jste někdy za chůze? Jakkoliv to zní divně, mně se to povedlo na jednom 24hodinovým pochodu. Bylo krátce po třetí ráno, zrovna jsme vlezli hluboko do lesa a začala se projevovat únava. Konverzace poprvé za ten den ustala a já se tím dobrodružstvím nechal trochu strhnout. Doslova. Ta rychle se přibližující země člověka ale rychle nakopne zpátky a už se mu podobná nehoda nestane nejen tu noc, ale už nikdy. Kupodivu se mi v tom zlomku vteřiny stihl zdát sen, že s námi lesem běží pes a že jeden z mých kamarádů ho nevidí a každou chvíli na něj musí omylem šlápnout. To, jak můj přidušený výkřik „bachavolepes!“ prořízl mrtvolné ticho nočního lesa, zatímco jsem se dezorientovaně sbíral ze země, je mezi námi zdrojem veselí na můj účet dodnes.

Ale usnout při práci na počítači? Docela pohoda. Na konci roku 2020 to pro mě nebyla vyloženě pravidelná záležitost, ale taky nic úplně výjimečnýho. Minimálně pětkrát se mi stalo, že jsem se najednou probral relativně odpočatej a hle, bylo uděláno sto akcí ze zápasu, o kterým jsem vůbec nevěděl, že jsem ho kdy otevřel. Přirozeně jsem ty akce musel projet znovu a kontroloval jsem, jestli jsem tam nenasekal nějaký nesmysly. Kupodivu ale můj autopilot fungoval skvěle: chyby jsem při zpětných kontrolách nenašel žádné; poprvé, podruhé, ani potřetí. Počtvrté už jsem se rozhodl svýmu autopilotu jednoduše věřit. Jestli mě teda někdy uvidíte citovat nějaký obskurní statistiky z roku 2020, pak právě držíte v ruce klíč k mé diskreditaci.

Mezi prvotním nadšením v roce 2016 a extrémním vypětím v roce 2020 byla proměna evidentní i pro lidi z kategorie Známí, který potkám jednou ročně, nejspíš na vánočních trzích. Nejdřív skvělý hobby, později dobrá práce a nakonec konečně věc, se kterou nechci nic mít a která víc bere než dává. Navíc jsme v dubnu dalšího roku s manželkou čekali narození syna a odmítal jsem být ten fotr, co je k práci na plný úvazek ještě dalších sedmdesát hodin týdně zapykanej někde v pryč. Naštěstí zrovna v té době nás oslovil nově vznikající tým o pár jménech, který na analytické scéně docela rezonují, a který za sebou měli i nějakou finanční podporu. Šlo o různorodou skupinku, částečně složenou z lidí, kteří se utrhli z PFF a částečně z lidí z podobně laděných menších firmiček a projektů. Každopádně se prezentovali jako all-star team, který neomylně dobije rychle vzrůstající trh a bude uspokojovat poptávku po datech jak nikdo. To sice nebyla a ani nebude tak docela pravda, ale pro mě načasování nemohlo být lepší. S vřelé díky jsem shrábl svých pár procent za odkoupení Armchairu, s klidným srdcem zamával NFL (jako sběrač dat v takovém objemu určitě) a začal se s čistou hlavou věnovat předporodním kurzům.

Bůh žehnej čtvrtkům

Hráči NFL nemají vůbec rádi Thursday Night Football. Vůbec se nedivím. Sakra, vždyť pro mě je čtvrtek nejhorší den v týdnu – už dlouho v pracovním procesu, ale víkend furt daleko – a to pracuju v kanclu. Pro hráče je to den, kdy se za normálních okolností ještě fyzicky dávají dohromady, ale jednou za rok zkrátka musí skousnout krátký týden a ve čtvrtek se dostavit na trávníky k dalšímu boji. Není to dobré pro jejich zdraví, ani pro kvalitu výkonů na hřišti. Je to ale samozřejmě fajn pro stav ligové peněženky a mě osobně jakékoliv zápasy hrané před nedělí udržovaly při životě. Čtvrtky, soboty, beru cokoliv! 

Každý takový zápas, co jsem si mohl o víkendu nadělat dopředu, pro mě v dalším týdnu znamenal asi čtyři až pět hodin spánku navíc. Z toho logicky vyplývá, že sedmnáctý týden pro mě byl ze všech nejhorší. Týmy samozřejmě už dávno měly vybraný BYE a podle starého modelu se žádné zápasy nepředehrávaly. Takže jsem pak v pondělí brzy ráno přes redbullovou mlhu mžoural na seznam 1.189 passů, 694 běžných běhů a 159 QB běhů. Celkem 2.042 akcí. Jako hráč nastupující do TNF, musel jsem únavu potlačit. Ostatně, dva tisíce akcí může být dost a taky nemusí. V čem to vlastně spočívá? Tak třeba ta trickplay Texans z Díkuvzdání je v mé excelovské tabulce zaznamenaná nějak takhle: L, 11, 0, S, 11, 571, 101-FF, 511-stn, 0pr, DE, 53/-1, 85/-24, 0def, 0cball, 0, 1, 0, 100, 0, 1.

Vypadá to, jako by mi po klávesnici proběhla kočka, ale za tenhle blábol sázkaři a vášniví hráči fantasy footballu ochotně platí. Dvakrát ochotně, pokud jim zaručíte, že takhle budou mít zpracované všechny akce z minulého týdne ještě před nedělním výkopem a trojnásob, když k tomu přihodíte překladač, aby si ten zašmodrchanec přeložili do lidské řeči. Ta náhodná změť čísel a dalších znaků znamená asi tohle: rozehrávka z levé hashe, personnel 11, není tricklook (situace, kdy se QB postaví na pozici receivera nebo útok rozehrává z wildcat formace), tradiční rozestavení s jedním runningbackem a jedním tightendem. Obrana je v nickelu se sedmi hráči v boxu, z toho jeden je hráč secondary. Play-action ano, option play ne, trick play ano – flea flicker. 5 passrusherů, 1 blitzer, 1 DB blitzer, zone blitz ne, stunt ano. QB nebyl pod tlakem. Akce je nadesignovaná jako pass mimo kapsu. Míč letí z 53-yard čáry na 85-yard (soupeřových 47 na soupeřových 15). Receiver není nikým krytý, míč je catchable bez dalších detailů, tedy žádný drop, highlight throw, sideline throw, ani nic takového. Fuller byl Watsonův první read. Receiver nemá žádné yardy po kontaktu, ani nebreaknul žádný tackle. Ta poslední jednička značí datový bod PFP, který Fuller splnil, protože zbývajících 15 yardů mezi místem chycení a endzone doběhl nikým nekontaktován.

PFP je věc, na kterou jsem podivným způsobem hrdý, protože jeho úplný počátek se dá vystopovat právě sem, na místní diskuze. Celým názvem Pain-Free Play znamená v doslovném překladu bezbolestná akce. Ve volném překladu pak něco jako ‚Lamar Jackson nedostává při bězích naloženo tak často, jak tvrdíte, a já vám to dokážu!‘. Ten tým, který Armchair loni odkoupil, právě tenhle datový bod zaujal nejvíc, až tak, že se mlátili do hlavy, jaktože je to nenapadlo samotné. Inu, asi proto, že nedebatujete s českýma fanouškama.

Kolega roku

Jako pro mnohé z vás, český komentář a pročítání článků i diskuzí na NFL.cz stály na úplném začátku mé posedlosti americkým fotbalem. První roky jsem tu trávil tolik hodin týdně, že náhled k ‚Jak se ideálně připravit na sezónu amerického fotbalu (1. díl)‘ mám navěky vypálenej do oční sítnice. Jestli mi na novým webu něco chybí, tak je to tenhle legendární článek, kterej se vyhříval na výsluní homepage takový dlouhý roky, že informace v něm už pak nebyly vzhledem k moderním metodám tréninku ani aktuální.

Celkem brzy potom, co jsem poznal Ondru, jsem si uvědomil, že i na šéfredaktora webu o NFL je jeho nadšení hrou nadstandardní. Vzhledem k tomu, že navíc dělá play-by-play pro ČAAF, cítil jsem vzácnou shodu znalostí a nezaleknutí se mravenčí práce. Nic jsem si nepřál víc, než konečně po letech najít spolehlivýho pracovitýho člověka, kterýho nerozhodí pár sloupců v excelu navíc a nezareaguje na ten nekonečnej grind úprkem. Navíc má vlastnost, které bych řekl ‘blbuvzdornost’. Coaching a učení totiž nepatří k věcem, který by mi šly přirozeně, a dělal jsem při nich hromadu chyb. Manuály, který jsem sepisoval, byly až moc složitý a přehnaně zaměřený na to, aby obsáhly naprosto každou byť i tu nejnepravděpodobnější možnost. Například u vyhodnocování, jestli byl pass chytatelný, nebo ne, byla možnost ‘Uncatchable-Wire’, nebo-li ‘Nechytatelný: míč brnkl o kabel od kamery’, což pokud vím se stalo jen jednou . Když jsme zase jindy chtěli přidat sběr konkrétních hráčů a informaci o tom, na jakých pozicích se na dané play zařadili, zkoušel jsem to marně vysvětlit dvěma různým lidem, než jsem si uvědomil, že chyba je opět u mě. Že pravidla rozlišovaní mezi hráčem na tradiční pozici TE a hráčem ve slotu vážně nemusí být na třičtvrtě stránky. Že opravdu nemusím vyjmenovávat všechny nerealistické výjimky, který by kdy mohly nastat.

Smutné téma celého projektu tedy bylo ono marné hledání nadšených spoluhráčů do týmu. Lidem se ze začátku možná líbila představa, že se dívají na svůj milovanej sport a dostávají za to zaplaceno, takže v samotným najití někoho nebyl nikdy velkej problém. Jenže ta práce byla svoji náplní daleko blíž účetnictví než sledování sportu. Pár lidí se vždycky našlo, naučili se, co měli, a udělali někteří dobře, jiní dokonce líp, pár zápasů nanečisto. Navýšil se tak potenciální objem práce, co jsme schopní udělat. Nadšení bylo vždycky obrovský – ale stejně tak vždycky přišlo září a stejně spolehlivě, jako že ráno vyjde slunce, se nám pečlivě vymyšlený plán rozsypal. Dá se říct, že jsem z první ruky pocítil onu Einsteinovu definici šílenství. Každej rok stejně odpadával jeden kolega za druhým bez jakýhokoliv náznaku omluvy a na maily vůbec nereagovali. Ono je to u internetové spolupráce tohohle typu pochopitelně běžný. Aspoň zatím platí to, že naživo je málokdo takovej střelec, aby si jako Tonda Brown v půlce zápasu sundal dres a chrániče a odfakoval středem, čekat před stadion na Uber. Abych jen nekřivdil, někteří se bez dalšího komentáře odmlčeli až potom , co se vymluvili, že chytili vy-víte-co a že je ničí horečky. Jsem skoro přesvědčenej, že nejpopulárnější výmluva, proč nedojít do háku, už dávno není průjem, ale právě COVID.

Naštěstí s Ondrou tenhle problém vůbec nebyl. Naopak, pomohl mi spravit vlastní slabiny a neznalosti a v nekonečných debatách se díky intenzivnímu brainstormingu kupily další a další nápady. „Hele, ten Za‘Darius Smith si při tom passrushi bere běžně úhel hodně zeširoka. Mně je jedno, že je třeba až u sideline, já bych ho napsal že je v boxu.“ Haldu věcí jsem díky němu opravil nebo aspoň poupravil a myslím, že tu poslední sezonu bych bez něj psychicky a asi ani fyzicky nezvládl, protože někdy kolem Vánoc už jsem měřil pitnej režim ne na litry vypité vody, ale na konvice kafe.

Jak to teda bylo s tím Lamarem?

Ondra je mírnej člověk s klidným hlasem. Ten typ rozvážnýho člověka, co nemusí nikdy rozpačitě vykoktávat „hele promiň, ujely mi nervy“. Právě proto mi při zpětným pohledu přijde vtipná jeho reakce, když jsem mu vykládal o tom, že metrika pain-free play vlastně vznikla trochu ze zlomyslnosti, abych dokázal, že mám pravdu já. Totiž, já nepopírám, že Lamar na QB fakt šíleně moc běhá, ale podle mě mu fanoušci křivdí, když tvrdí, že nemůže zůstat se svým stylem hry zdravý. Proč by ne, když daleko častěji vybíhá ze hřiště nebo slajduje, než že by dostával od obránců naloženo? Když jsem se dostal k téhle hlavní myšlence, tak klidný, rozvážný i mírný Ondra praštil nadšením dlaní do stolu, až se nám oběma zatřásly půllitry s pivem: „Děkuju, to právě říkám celou dobu!

A kdo měl teda vlastně pravdu? Ukázalo se, že ani jedna strana, ne úplně. Daleko víc jsme se ale pletli my, kteří jsme byli toho názoru, že se Lamarovi víc daří vyhýbat kontaktu. Realita byla taková, že měl v sezoně 2020 celkem 168 běhů (bez zakleknutí), z toho 70 bylo pain-free, to je něco málo přes 40 procent. To znamená, že celkem 98krát šel do tvrdýho kontaktu a to je sakra hodně ještě před započtením sacků a QB hitů. Definice „hodně běhá, ale není za to bitej“ ve skutečnosti platila daleko víc na Kylera Murrayho, který ze 124 běhů měl celkem 84 bez kontaktu, tedy skoro 70 procent.

Ale existuje asi čtyřprocentní pravděpodobnost, že část těch dat byla sbíraná spícím člověkem, takže to berte s rezervou. Jestli jste to dočetli až sem, díky za to a diskutujte dál. Nikdy nevíte, kdo si z potřeby přesvědčit vás o své pravdě udělá podnikání. :))

Sdílejte na sociálních sítích

Jakub Machata

Zobrazit profil

Napsat komentář

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte

Komentáře ke článku

  • Mrucik
    20. ledna 2022 08:01

    Takhle jsem se zase dlouho dobre nezasmal... diky

  • Martin Bronco-fan
    15. ledna 2022 13:24

    Se zpožděním, ale první za mnou.. hned se jdu pustit do druhého! Je to pecka!:)

  • rados
    11. ledna 2022 14:10

    Parádní práce, super počtení. Díky. :)

  • Jakub Machata
    7. ledna 2022 19:19

    Neodpovídám sice všem individuálně, ale vaše reakce si čtu a podněty beru v potaz. Neskutečně moc děkuju za obojí! Nabilo mě to tak, že aktuálně už mám napsáno dalších 10 stránek textu a musím to půlit na dva články. Čili původní plán, že to bude jen nepravidelná rubrika, dávám aspoň na chvíli k ledu a můžete se těšit na pravidelnou dávku emocí :) Ještě jednou díky za nečekaně pozitivní odezvu.
    (Upraveno: před 5 měsíci)

  • tthom
    6. ledna 2022 22:38

    Výborné. Myslím, že viac netreba nič dodať.

  • kosto1
    6. ledna 2022 10:13

    Nerozumel som skoro celému článku ale aj tak ma bavil,skvelé čítanie.Vďaka.

  • buc
    5. ledna 2022 21:55

    Tyjo

  • Michal N
    5. ledna 2022 17:03

    Už dávno som nebol tak nadšený z nejakého článku v našich končinách. Poučné, naozaj zábavné a podľa mňa aj zrozumiteľné pre laikov ako som ja. Áno, je to trochu dlhšie, ale presne toto podľa mňa u nás chýba, trošku komplexnejší pohľad na NFL bez toho aby som sa musel lúskať angličtinou. Neviem sa dočkať ďalšieho článku.

  • StevenJohn11
    5. ledna 2022 13:42

    Super článek s originální myšlenkou. Určitě by bylo super doplnit o nějaké video (např. ta hra ze Dne díkuvzdání).

  • maro
    5. ledna 2022 04:47

    Pekný článok, ďakujem... A čo sa týka posledných myšlienok v článku: vždy keď pozerám arizonu, tŕpnem, či kariéra Kylera Murrayho skončí v danom zápase, alebo si ešte pobehá v ďalšom... Tam úplne stačí i menšie zranenie a zdravotná komplikácia , aby ho limitovala v jeho behovom štýle. A pre klasickú hru v kapse sa mi vidí drobný.

  • Lubor
    4. ledna 2022 17:59

    Cimrman by možná řekl: "a není už dávno čas na nějakou skutečnou automatizaci, pánové?" Trávit u toho tolik času, když máme poměrně jasné parametry pro statistiku a pak i následné analýzy mi v roce 2022 zní naprosto šíleně. Z videa se už pár let strojově počítají třeba minuté kalorie lidí nebo zvířat, případně měří vzdálenosti objektů a číňané strojově z městských kamer kontrolují dodržování lockdownu pro konkrétní (tisíce) lidí, tak proč nenaučíte robota počítat kam zaletěl míč? Tedy přijde mi to naopak jako poměrně jasný business case pro nasazení strojového učení a základní RPA technologii a to i bez těch inteligentních frameworku, pokud to tedy už dávno není někde na darkwebu dostupné. Až doposud jsem po tom u NFL nepátral, ale nenapadlo by mě, že tak základní věc pro mnohamiliónový business, někdo z Čech dělá manuálně. Každopádně myslel jsem, že tyhle data už dávno sbírají některé z veřejné dostupných softwarových robotů. A pokud ne, tak si stačí říct a můžeme se na to pak spolu podívat. Ale stejně nevěřím, že tohle ještě není automatizováno. Zní to dost neuvěřitelně (vyjma takovou státní správu nebo neziskovky) , k čemu se dnes ještě veřejně zneužívá starodávný excel. A ty data z kontingenčních tabulek jak dál převádíte na big data jak? Myslím tím jaké parametry a proměnné z relační databáze pak využíváte? Radši se tady zastavím, ale klidně mě berte za slovo pokud se vám nikdo jiný s podobnou nabídkou neozve. Zkrátka velké díky za tu úpřimnost a držím palec aby vám vydrželo zdraví při krvopotném zapisování cca 20ti údajů z každé akce, dvou tisícovkách akcí za víkend a u 272 zápasů za sezónu. A tohle děláte ručně už od roku 2014?! No potěš ...

  • Jakub Machata
    4. ledna 2022 18:53

    To máš jako když dobrej fotograf udělá skvělej snímek na jednorázovej foťák - mně zase stačil ten zastaralej excel, do kterýho vy tak hrozně rádi kopete :)) Nicméně ty data pak byly přechroupaný přes *cosi* (tenhle proces šel mimo mě), aby se to pak přes API dalo vytáhnout.

    Ty jsi ale každopádně na úplně jiným levelu, použil jsi asi třicet slov jejichž význam neznám, ale aspoň v krátkosti k tomu, kde se chytám... Jediná služba, co by takovým způsobem komerčně používala strojový učení - aspoň z toho na co jsem za ty roky narazil - to používá pro analyzování hráčů středních škol. Konkrétně měří u skill hráčů rychlost běhu a separaci proti coverage obráncům. NCAA ani NFL ten maník nedělal - je možný že nechtěl, i když tomu nevěřím. Možná Sports Info Solutions mají kombinaci automatizace a manuálního chartingu, ale nevím. Hráči z trhu co znám to dělají ručně, přestože někteří určitě mají velkou motivaci ten proces automatizovat: třeba PFF má údajně nasmlouvaných asi 500 lidí jen na charting.

    Jedinej kdo má možnost opravdové automatizace jsou Next Gen Stats (tracking hráčů), tedy oficiální služba NFL. Ti se o data s normálním člověkem nedělí, jedinou výjimkou je určitej vzorek každý rok při Big Data Bowlu. Předpokládám třeba, že Číňanům při hlídání karantény nikdo nehází vidle do kamerových feedů tak jako to dělá NFL s
    drobným překopáváním Game Passu skoro každý rok nebo jemným přesměrováním procesů ve svým play-by-play systému, aby rozbili scrapovací služby. Ale vím o tom houby, takže tímhle směrem jsem se nějak aktivně nedíval, dokonce ani na ten darkweb jsem ještě nikdy nevlezl...

    Každopádně NFL aktivně bojuje s tím, aby lidi měli jejich data - a je i díky tomu sto let za opicema. Podle mě se bude v NFL používat řetězů pro vyměřování prvních downů ještě v době, kdy v MLB už bude strikezone řešit umělá inteligence.

    Jestli je to vážně pro tebe easy, tak máš možná díru na trhu :)

    Edit: překlepy
    (Upraveno: před 5 měsíci)

  • DCC
    5. ledna 2022 08:05

    Máš představu jak nákladná by taková věc byla?

  • OMAHA2
    4. ledna 2022 13:46

    Klobuk dolu pred tvojou zarputilostou, ale Sorry Kebabe v polovici mi kleplo celo o mobil, tak som skocil. No urcite si najdes lepšich čitatelov odo mna, kedze ja neviem ani čo je to spreadsheet 😊
    PS: Potešilo ma že aspoň Superbowl porazil Covid. 👌

  • Paaja21
    4. ledna 2022 13:05

    Super clanek. Jako cloveka, ktery se datovou analyzou zivi, je tohle hodne blizke tema :)

  • DCC
    4. ledna 2022 12:32

    Parádní záležitost. Na začátku jsem si trochu zvykal na tvůj styl. Obecně řečeno bych trochu ubral na souvětích, ke kterým mám stejný chorobný přístup. Ono se lehce zamyslet a dané souvětí přepsat do vět jednodušších hodně napomáhá porozumění a pochopení textu hned napoprvé. (Mně se to ale taky vždycky nedaří :-) ) Ale celkově jsem nadšený a těším se už nyní na další článek.

  • Mi.Tch
    4. ledna 2022 12:25

    Na tohle budou stát lidi frontu jako na prstýnek z Pandory ! Skvělá práce! Vážně díky.

  • walther
    4. ledna 2022 12:22

    sialenec alebo fanatik? :-)

  • Jakub Machata
    4. ledna 2022 12:31

    Ano! :))

  • odborník z gauče
    4. ledna 2022 12:10

    Hodně hustý. Rád bych něco napsal...ale nic přínosnýho by to nebylo. Ale je to mazec!👍

  • mfr
    4. ledna 2022 11:55

    masakr…