Výsledek je o něco přijatelnější než úvodních 13:47 v Kodani, ale podstata problému se výrazně nezměnila. Proti týmu, který má quarterbacka Jadriana Clarka, běhovou sílu Glena Toongy a playmakera typu receivera Brendana Beaulieua, nestačí jen několik povedených momentů. Nordic umí trestat krátká pole a pass rush konstantně nutil hrát quarterbacka Jaylona Hendersona pod tlakem.
Pražané potřebovali hlavně dvě věci: udržet začátek pod kontrolou a dostat Hendersona do komfortnějších situací než v prvních dvou kolech. Právě tam se ale duel znovu lámal. Lions se i tentokrát příliš často dostávali do dlouhých downů, kde museli spoléhat na Hendersonovu improvizaci místo toho, aby útok plynule stavěl jeden down za druhým. Henderson zůstává nejviditelnější tváří ofenzivy, ale když musí řešit tlak hned po snapu, ztrácí Lions možnost zapojit širší arzenál zbraní a kontrolovat tempo.
Fungovalo to, co Lions drželo nad vodou už v Paříži: mobilita quarterbacka, snaha zapojit running backa Adama Žouželku a občasná schopnost najít prostor v obraně soupeře. Jenže proti Nordicu Storm musí být takových akcí víc a musí přicházet dřív. Dva touchdowny na 40 inkasovaných bodů jsou spíš potvrzením, že tým se umí na chvíli nadechnout, ale zatím neumí soupeře takového kalibru udržet v zápase pod tlakem.
Rozhodující rozdíl byl znovu na line of scrimmage. Storm mají v obraně hráče, kteří Lions už v prvním vzájemném střetu připravili o rytmus, a jejich defenzivní linie dokáže bořit kapsu i bez nutnosti blitzu.
Na druhé straně hřiště český tým znovu narážel na šířku útoku dánského celku. Clark nemusí každý drive házet hluboké míče, protože Storm mají dost cest, jak obranu unavit. Celý útok působí vyzráleji v tom, kdy se spokojí s jednoduchým ziskem a kdy udeří hluboko. Právě tahle vyspělost rozhodla. Hosté nevyhráli jen díky větším jménům, ale díky tomu, že jejich dobré akce na sebe navazovaly. U Lions zatím příliš často zůstávají izolované.
Pozitivem je, že domácí premiéra v Ďolíčku měla důstojnou kulisu a ukázala, že profesionální americký fotbal v Praze má kam růst. Sportovně je ale realita neúprosná. Lions jsou po porážkách 13:47, 9:30 a 14:40 ve fázi, kdy už nejde mluvit jen o těžkém losu. EFA jim nastavuje jasné měřítko: proti špičce nestačí dobrá čtvrtina, jeden povedený drive ani několik individuálních záblesků.
Teď jde o to, jestli z toho dokáží rychle udělat konkrétní posun. Ochrana quarterbacka, efektivita v red zóně a schopnost obrany nedávat soupeři levné body budou rozhodovat i příště. Tým má talent, ale dokud jeho útok nebude stabilnější a obrana nebude schopná déle držet vývoj vyrovnaný, budou podobné duely končit stejně: slibnými momenty, které přebije kvalita soupeře.
