VÍTĚZOVÉ
1. Sean vs Mike, pak Mike vs Sean.
Ve finále konference AFC proti sobě nastoupí celky trénované Seanem Paytonem (Denver Broncos) a Mikem Vrabelem (New England Patriots). V Seattlu povede domácí Seahawks Mike Macdonald, zatímco hlavním trenérem hostí (Los Angeles Rams) je Sean McVay. Poslední jmenovaný je služebně nejstarším v současné NFL, co se týče kontinuity práce u aktuálního týmu. 39letý McVay je hlavním trenérem v Los Angeles už devátou sezonu (od roku 2017). Déle je pouze Andy Reid na lavičce Kansasu City (od roku 2013). Ve stejné sezoně (2017) začínali v Buffalu Sean McDermott, který ale divizní střet Seanů v Denveru nezvládl a byl propuštěn, a Kyle Shanahan v San Franciscu. I to vypadlo v divizním kole. Nejkratší dobu na lavičce je Mike Vrabel, který do New Englandu přišel před startem tohoto ročníku. Avšak v letech 2018–2023 byl hlavním trenérem v Tennessee. Sean Payton vede Denver třetím rokem a předtím v letech 2006–2021 trénoval New Orleans Saints. Oba Seanové jsou ti zkušenější, neboť dovedli své kluby k vítězství v Super Bowlu. Payton vyhrál se Saints v sezoně 2009 a McVay s Rams ročník 2021. 50letý Mike Vrabel získal prsten jako hráč hned 3× (a zrovna s Patriots v letech 2001, 2003 a 2004). Jedině 38letý Mike Macdonald na takový úspěch čeká a u Seahawks je teprve druhým rokem.
2. Západ vládne NFC.
Počtvrté v Super Bowl éře se do divizního kola play-off probojovaly 3 týmy z jedné divize. Pokaždé se to stalo v NFC. Naposledy takto dominovala NFC East v sezoně 2022. V letech 1990–2001 byly pouze 3 divize a do play-off postupovali jak jejich vítězové, tak další 3 nejlepší na divokou kartu. Dokonce se opakovaně stalo, že v play-off byli hned 4 zástupci stejné divize (NFC Central 1994 a 1997, AFC East 1998). Mít 3 kluby v divizním kole bylo v té době snazší, přesto se tak stalo „jen“ v sezonách 1992 (NFC East) a 1997 (NFC Central). Zajímavost: ve všech uvedených letech (1992, 1997 a 2022) bylo týmem z jiné divize San Francisco a prohrálo ve finále konference. To se však letos nezopakuje. Po vítězství Los Angeles v Chicagu se tak v Seattlu bude hrát už třetí finále konference NFC ryze v režii západní divize (2013, 2021). Jedno takové své finále drží i AFC North (2008), NFC North (2010) a NFC East (2024). Bavíme se však o období od roku 2002, kdy byl zaveden současný formát 4 divizí v každé konferenci.
3. Už 15 let s Kansasem nebo New Englandem.
Od sezony 2011 je ve finále konference AFC buď New England Patriots (2011–2018, 2025), nebo Kansas City Chiefs (2018–2024). Za těch 15 let se přitom potkaly jen jednou.
4. Z 10 zápasů 5× vyhrál hostující tým.
Od rozšíření vyřazovací fáze o sedmý celek v každé konferenci (v roce 2021) se hraje celkem 12 utkání: 6 v rámci tzv. Super Wild Card Weekendu, 4 v divizním kole a 2 konferenční finále. Super Bowl skutečně berme jako jakousi nadstavbu nad celým systémem play-off NFL. V těchto 12 střetnutích pouze v ročníku 2021 vyhrál hostující tým rovněž 5× jako letos. A protože jednou to bylo v konferenčním finále, šlo o 4 duely z 10 v rámci prvních 2 kol. V dalších sezonách to byly celkem 4 (2022), 3 (2023), respektive 2 (2024) takové souboje (a mj. loni šlo v obou případech o Washington). Jenže v sezoně 2021 se stalo, že prohrály oba týmy přímo nasazené do divizního kola (tedy jedničky konferencí Green Bay a Tennessee). To letos neplatí. Naopak v divizním kole zvítězily domácí týmy 3× (Denver, New England a Seattle), zatímco ve Wild Card jen ve 2 ze 6 možností. Přesto platí, že až na jedinou výjimku (postup Buffala v Jacksonvillu) vždy vyhrál tým, který měl v sezoně lepší bilanci výher. Toto tedy platilo v 9 z 10 odehraných zápasů. Jednoduše ve Wild Card Carolina (8-9) doma neporazila Rams (12-5), stejně tak Philadelphia (11-6) doma nezvládla utkání se San Franciscem (12-5) a Pittsburgh (10-7) neměl šanci s Houstonem (12-5), protože soupeř už v průběhu sezony byl vždy, co se týče rekordu, lepší. V divizním play-off toto platilo i pro výhru Los Angeles v Chicagu (11-6). Letos platí, že v konferenčních finále se střetnou protivníci s nejlepší bilancí výher v dané konferenci. Denver i New England skončily základní část shodně s rekordem 14-3 a žádný jiný tým v AFC je nenapodobil. Do Seattlu (14-3) přicestují Rams, kteří sice měli stejnou bilanci jako San Francisco, ale pořád měli lepší pomocná kritéria, která jim zajistila nasazení do play-off v NFC na čísle 5.
5. Odveta, která se proměnila v masakr.
V základní části platilo, že pakliže se 2 kluby v sezoně potkaly znovu do 2 týdnů od prvního vzájemného zápasu, vyhrál ten, jenž byl v úvodním duelu poražen. Dlouhodobě ale tyto rychlé odvety končí z poloviny smírně a z poloviny 2 výhrami jednoho ze soupeřů. Jen pro dokreslení, v sezoně 2025 se znovu brzo střetli Bengals s Ravens, Eagles s Commanders, Eagles s Giants, Bears s Packers a Buccaneers s Panthers. V divizním kole play-off čekala časná odveta i Seahawks s 49ers a pravidlo z předchozích 4 měsíců se rozplynulo. V posledním kole základní části, v přímém souboji o výhru v divizi a první nasazení v NFC, odehrál útok San Francisca svůj nejhorší zápas od roku 2017, kdy se Kyle Shanahan postavil na střídačku 49ers. O 2 týdny později pak Seahawks rozdrtili San Francisco rozdílem 35 bodů, což překonalo i 30bodovou porážku od Dallasu z úvodního Shanahanova ročníku. Pouze 4× za posledních 9 sezon San Francisco skórovalo 6 a méně bodů. Z toho 2× se Seattlem během posledních 14 dní. V konferenčním finále to bude zajímavé. Obrana Seahawks povolila v 6 z posledních 7 utkání pouhé 2 touchdowny (po jednom Indianapolisu a Carolině) a 10 field goalů. Celkem 44 bodů, průměrně 7,3 bodu na zápas. Ten jediný souboj, co se vymyká, je prosincová bitva právě s Los Angeles Rams, kde Staffordův útok (i s mírnou pomocí obrany) skóroval 4 touchdowny a 3 field goaly. O to bude to konferenční finále zajímavější.
6. Možná to chtělo ty Campbellovské koule.
Chicago se do divizního kola probojovalo po 15 letech. V sezoně 2010 skončila jeho cesta až v konferenčním finále. Od té doby byli Bears v play-off pouze 2× (2018 a 2020). S Benem Johnsonem zažívají nové časy. Ne, že by něco podobného nebylo i na úvod práce hlavního trenéra Matta Nagyho v roce 2018. Ale Nagymu chybí výhra ve vyřazovací fázi. Tu Ben Johnson získal se Wild Card proti Green Bay. Přitom se to pro něj vůbec nevyvíjelo dobře. V poločase vedli Packers 21:3, a to ještě kicker McManus neproměnil 55yardový pokus o field goal. Jenže se netrefil znovu v poslední čtvrtině, kdy přidal i minuté potvrzení za bod po touchdownu. Bears znovu vyhráli ztracený souboj. Nad Green Bay už podruhé v sezoně. 25 body v poslední čtvrtině otočili na 31:27. A ani konferenční finále nebylo nedosažitelné. Rams hráli proti obraně Chicaga opatrně. Přece jen Bears vedli statistiky získaných míčů v sezoně. Naopak útok Bena Johnsona hrál velmi agresivně. Hned 6× se pokusil o čtvrtý down, z toho byl úspěšný jen v každém druhém případě. Klíčový byl touchdown 18 sekund před koncem řádné hrací doby ze čtvrtého downu (a nutného zisku 4 yardů). Touchdownem domácí snížili na 16:17. Potvrdit za bod přinášelo jistotu prodloužení. A tady je otázka, zda neměli znovu hrát agresivně? Případné 2 body by zajistily vítězství.
PORAŽENÍ
1. Na ziscích a ztrátách asi i malinko záleží.
Houston nejdříve zvítězil v Pittsburghu, přestože hned 3× útok přišel o balón. Naštěstí jeho obraně se podařilo také obírat soupeře o míč, ale především v obou případech i rovnou skórovat. Na výhře 30:6 se tak ofenziva C. J. Strouda podílela sotva z poloviny (16 body) a naopak fumblem pomohla k jednomu z field goalů domácích. O 6 dní později v zasněženém duelu s New Englandem už tohle fakt nestačilo. Diváci ve Foxborough viděli hned 8 ztrát míče (v rámci play-off nejvíce od konferenčního finále mezi Carolinou a Arizonou v sezoně 2015), z toho 4 Stroudem hozené interceptions a 1 soupeřem od něj získaný fumble. Obrana Houstonu je vynikající a asi ani nepotřebuje zásadní podporu z útoku. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Ostatně v divizním kole prohrály všechny týmy, co nezvládly právě tzv. bitvu zisků. Poměr ztrát mezi Broncos a Bills byl 1:5, mezi Seahawks a 49ers 0:3 a mezi Rams a Bears rovněž 0:3. A co na tom, že jeden zápas skončil debaklem (v Seattlu) a ty další vítězným field goalem v prodloužení? Ostatně jak Buffalo, tak Chicago srazila právě interception z pokusu o dlouhou přihrávku k red zóně soupeře, který v následujícím drivu slavil výhru. V divizním kole neztratily míč jen 2 útoky: nepřekvapivě ten Staffordův a překvapivě ten Darnoldův.
2. Houston na konferenční finále stále čeká.
Od vzniku klubu v roce 2002 se Texans už posedmé probojovali do diviziního kola (dokonce teď už potřetí v řadě), ale pokaždé u této zdi narazili. Déle na účast v konferenčním finále čekají již pouze Cleveland (od roku 1989, včetně 3 let, kdy tým NFL vynechal), Miami (od sezony 1992) a Dallas, který nebyl v konferenčním finále od poslední výhry v Super Bowlu v sezoně 1995. Od té doby byli Cowboys v play-off 13×, z toho 7× v divizním kole. Doplňme, že Raiders chybějí v konferenčním finále od sezony 2002 a Chargers od ročníku 2007.
3. Konec sezony Boa Nixe, jednu akci před výhrou v divizním kole.
Denver v prodloužení vyhrál nad Buffalem. Rozhodl vítězný field goal. Podle všeho si při akci přímo před ním quarterback Bo Nix zlomil kost v kotníku a musí podstoupit operaci. Sezona pro něj končí. V tuto chvíli to vnímejme jako sportovní tragédii pro hráče. Zatím je předčasné odepisovat samotný tým. Broncos stojí na kvalitní obraně, podobně jako Seahawks či Texans. A například Houston dokázal vyhrávat zápasy i s Davisem Millsem. Navíc náhradní quarterback Jarrett Stidham je v Denveru od roku 2023, kdy přišel i trenér Sean Payton. Ten si jej sám jako náhradního quarterbacka vybral. Stidham bude velmi dobře znát a mít nacvičené všechny detaily ofenzivy. Pro konferenční finále se Stidhamovi upraví výběr akcí a klíč k vítězství bude stále držet houževnatá obrana domácích. Ironií je, že o Stidhama jako o záložního quarterbacka měl před sezonou velký zájem právě New England, a to přímo Mike Vrabel.
4. Po pěti letech je ta šance malá.
Sean McDermott strávil v Buffalu 9 let. Bills se do play-off probojovali posedmé v řadě. V posledních 6 letech z toho jsou 4 konce v divizním kole (2021, 2022, 2023 a 2025) a 2 prohry v konferenčním finále (2020 a 2024). Delší série účastí v play-off letos skončila Kansasu (10). Nejdelší pak drží New England (11) v letech 2009–2019. Platí, že kluby, které byly alespoň 8× za sebou v play-off, v tom období minimálně jednou vyhrály Super Bowl (vedle zmíněného New Englandu a Kansasu dále Indianapolis 2002–2010, Dallas 1966–1973 a 1975–1983, Green Bay 2009–2016 a Pittsburgh 1972–1979) či se do něj alespoň jednou podívaly (LA Rams 1973–1980). A také platí, že Super Bowl vyhrálo 36 různých hlavních trenérů a přes 30 z nich to stihlo do pátého roku u týmu! V šestém roce vyhrál Chuck Noll v Pittsburghu. Až v sedmém roce Andy Reid v Kansasu City a v osmém roce John Madden v Oaklandu. 12 let potřeboval Tom Landry na lavičce Dallasu, jenže z toho prvních 6 žádný Super Bowl neexistoval. Až ve 14. sezoně uspěl Bill Cowher. Ale v Pittsburghu nejsou zvyklí zbavovat se trenérů předčasně.
5. A číslo čtyři (stále) žije.
3 celky z AFC North již přišly o hlavního trenéra. Propuštěni byli John Harbaugh v Baltimoru, mj. oceněný jako hlavní trenér roku za sezony 2011 a 2019, a Kevin Stefanski, který tuto cenu obdržel rovněž 2× (2020 a 2023). Připojíme-li Briana Dabolla, kterého už v průběhu ročníku vyhodil New York Giants, jediný hlavní trenér roku z let 2019–2023, který má práci, je Mike Vrabel. Jen už rok v jiném týmu, že. No a jako třetí se přidal Pittsburgh. Po prohře ve Wild Card s Houstonem sám Mike Tomlin požádal o uvolnění. Jediným klubem této divize, kde stále zůstává hlavní trenér na svém místě, je Cincinnati. A to autor těchto řádků čekal, že právě Zac Taylor je jistotou, co se vyhozených trenérů v/po sezoně 2025 týče. Každopádně příprava na nový ročník dostává velmi zajímavý náboj. John Harbaugh se už seznamuje s New Yorkem Giants a Kevin Stefanski se upsal Atlantě. V tuto chvíli je stále 7 týmů bez hlavního trenéra (ještě jsme nezmínili Arizonu, Miami, Las Vegas a Tennessee – v době přípravy k vydání Titans angažovali Roberta Saleha, pozn. redakce). Po zkušenostech třeba New Englandu s Mikem Vrabelem je/byla najednou na trhu řada zajímavých jmen. Nelze úplně vyloučit, že i Mike Tomlin nakonec najde rychle práci jinde. U něj je ale potíž, že nebyl formálně propuštěný a zájemci by museli jednat s Pittsburghem. Navíc se zdá, že sám Tomlin nyní aktivně další práci v NFL nevyhledává.
