Hugo Bezdek přišel na svět v Praze 1. dubna 1884. O 7 let později emigrovala jeho rodina do USA, kde jeho otec Václav v Clevelandu pracoval jako řezník. Do roku 1900 se rodina přestěhovala do Chicaga. Ohledně místa a data Hugova narození se dá spekulovat, ale fakta jsou taková, že v den jeho uvedeného narození bylo jeho matce Francis 16 a otci Václavovi 21 let. Při federálním sčítání lidu v roce 1900 pak oba rodiče uvedli, že Hugo je adoptovaný a na stejném dokumentu se všichni tři hlásí k české národnosti. Dost ale bylo životopisu, pojďme na fotbal!
Celkem hvězda
Píše se rok 1900 a šestnáctiletý Hugo se věnuje všem možným sportům, ale nejvíce boxu, baseballu a americkému fotbalu. Ač podsaditý a 170 cm vysoký, tak si ze všech sportů nakonec vybírá jako primární americký fotbal. V Chicagu se dozvídá o místní organizaci amerického fotbalu, která je součástí Morgan Athletic Club. V roce 1901 si organizace mění název na Cardinals Social and Athletic Club. Tady jistě fanoušek NFL zbystří, protože to opravdu jsou ti samí Cardinals, kteří dnes působí v Arizoně. Jedná se dokonce o nejstarší organizaci v NFL, protože byla založena už v roce 1898. Hugo za ně odehrál sezóny 1900 a 1901 na pozici fullback nebo end a mezitím docházel na střední školu. Nejenže fotbal hrál, ale vykonával i post asistenta kouče. Dle tehdejších pravidel se jednalo o profesionální tým. Ten hrál chicagskou ligu proti ostatním týmů z města. Hráči si mohli přijít i na bonusy, pokud se vsadili se soupeřem. Bylo tak běžné, že se hrálo třeba o $100, které si pak účastníci rozdělili. V sezóně 1901 se tým probojoval až do finále, kde se utkal s Columbias. Cardinals zápas vyhráli 14–5 a o Bezdekovi byla zmínka v Chicago Daily Sun: „Bezdek, hvězdný end Cardinals, dostal míč na 50yardovou linii Columbias, odkud byl míč konečně přenesen přes goal-line Cardinals.“
Po 2 letech u týmu mění Bezdek školu Lake High School za University of Chicago, kde jako kouč týmu amerického fotbalu působí vskutku legendární Amos Alonso Stagg. Na University of Chicago trénoval Chicago Maroons celých 40 let a dostal se i do síně slávy amerických univerzit. Kouč Stagg opovrhoval ideou, že by sportovci měli být placeni, ale za Bezdekova působení v Chicagu nebylo jeho předchozí angažmá ani jednou zmíněno. Do médií se ovšem dostalo, že Hugo Bezdek měl údajně ve svých 15 letech boxovat za peníze, což by znamenalo jeho konec na univerzitě. Měl prý pobírat $12,50 za zápas. Obvinění na něj vznesla univerzita z Illinois, na základě článku, ve kterém boxer Myron Faglin popsal zápasníka se jménem „Young Hugo“ jako velkého, statného a 170 liber vážícího chlapce. Jenže jak se ukázalo, tak Faglin byl uplacen $100, aby si celý příběh vymyslel.
Rok před Hugovým příchodem měli Maroons průměrnou sezónu s rekordem 8–6–2, ale chicagská univerzita pomýšlela na víc. To sezóna 1902 s nováčkem Bezdekem na pozici pravého halfbacka/fullbacka je výrazně lepší. Maroons končí s rekordem 14–1 a po výhře 53– 0 nad Fort Sheridan v Chicago Tribune píší: „Bezdek je celkem hvězda.“ Hugo v zápase skóroval tři touchdowny. Jedinou kaňkou na sezóně byla prohra s rivalem z Michiganu 0–21, za kterým skončili Maroons druzí. V dalších dvou sezónách to byla stále stejná písnička. Dva ze tří prohraných zápasů za tu dobu byly proti Michigan Wolverines, které Staggův výběr nedokázal překonat. Michigan byl v letech 1901–1904 každou sezónu národním šampiónem.
Monsters of the Midway
Pod vedením hlavního kouče Stagga získali Chicago Maroons přezdívku „Monsters of the Midway,“ kterou v roce 1940 převzalo a dodnes používá Chicago Bears. Název vznikl na základě parku Midway Plaisance na jižní hranici kampusu univerzity v Chicagu. Zajímavostí je, že nyní se na území tohoto parku nachází památník T. G. M. v podobě jezdecké sochy Blanického rytíře a plaketou věnovanou právě prvnímu československému prezidentovi.
V roce 1905 vstupuje Bezdek do svého posledního roku na University of Chicago. Ještě nesmím opomenout zmínit, že Maroons patřili do Západní konference, která je dnes známá pod názvem Big Ten. První zápas Chicago vítězí nad North Division 26–0 a Bezdek skóruje 1 touchdown. Druhý zápas proti Lawrence sice začíná Bezdek fumblem, ale následně se tým oklepává a vítězí 33–0, i díky Bezdekovým 4 touchdownům.
Za rámeček si Hugo rozhodně nedal třetí zápas této sezóny proti Wabash: „Statný malý fullback udělal skoro vše proto, aby jeho tým neskóroval. Bezdek přišel o míč při šesti různých příležitostech. Dvakrát to vypadalo, že to snad ani nemůže být možné, ale Bezdek potvrdil pravý opak…Na jeho obranu mu ale polil trenér Maroons Conibear dres vodou a společně s lehkým deštěm bylo těžké míč udržet. Jenže po poločase přestalo pršet a ani to nepřerušilo Bezdeka pokračovat ve ztrátách…Jediný touchdown skóroval Bezdek v prvním poločase, kdy nějakou zázračnou silou nepřišel o míč a dostal ho bezpečně přes čáru,“ popisuje zápas The Chicago Daily Tribune. V dalším zápase se Bezdek blýskne působivými dlouhými vráceními puntů a v zápase, který Maroons vítězí 38–0, zapisuje další touchdown. Další vítězný zápas 42–0 proti Iowě Bezdek ozdobuje 70 yardovým touchdownem.
Po prvních 5 zápasech jsou Maroons 5–0 se skóre 154–0 a vše jde jako po másle. Tým je tak sebevědomý, že do dalšího zápasu proti Indianě nastupuje bez přítomnosti kouče Stagga, který si jel dělat poznámky o Wisconsinu do Milwaukee. Jenže v tomto případě doslova platí přísloví, že když kocour není doma, tak myši mají pré. Výkon Maroons je v prvním poločase lhostejný a bezduchý a dokonce prohrávají 5 – 0. Ve druhém poločase se do zápasu pořádně dostávají quarterback Eckersal, Hugo Bezdek na fullbacku a mašina se rozjíždí. Chicago zřejmou prohru odvrací 3 touchdowny, z nichž 1 patří Bezdekovi, a vítězí 16–5.
S rekordem 6–0 cestují hráči Maroons do Wisconsinu. Kouč Stagg si sice udělal poctivou přípravu, ale nemohl počítat s tím, v jakém stavu bude hřiště. Celá hrací plocha bylo jedno velké bahno, do kterého se hráči ponořovali až po kotníky. Zvláštní bylo, že minimálně za posledních 36 hodin před zápasem nepršelo. Jeden z pracovníků na hřišti přiznal, že zaplavení hřiště bylo objednáno vedením Wisconsinu. Trenér Stagg se samozřejmě na adresu vedení rozčiloval, ale zápas stejně proběhl. Maroons ho ovládli skórem 4–0 díky Eckersallově drop-kicku.
Po dalším vítězství Maroons vyzývají Northwestern Purple. A zápas to jepro Bezdeka mimořádně vydařený. „Lidský Katapult Bezdek,“ nazývá Huga The Inter Ocean. „Bezdek se probíjel lajnou Purple celý zápas. Kdykoli dostal podsaditý fullback míč, hráči Purple se motali okolo a míč po chvíli ležel na zemi pár yardů od endzone. Podobně na tom byli i hráči Purple, kteří po každém běhu Bezdeka také leželi na zemi a ještě k tomu chytali dech.“ V prvním poločase si Bezdek připisuje 3 slepené touchdowny a Chicago vítězí 32–0. Ještě bych poznamenal, že v roce 1985, kdy přezdívka „Monsters of the Midway“ znovu nabyla na popularitě, nastupoval za Bears running back Walter Payton, který byl skvělým příkladem, jak takový lidský katapult hraje. V předposledním zápase základní části pak Maroons poráží své rivaly z Purdue 19–0. Bezdek skóruje jeden touchdown a tehdejší tisk uvádí, že měl spoustu důležitých zisků po zemi. I poslední zápas základní části zvládají Maroons suverénní výhrou 44–0 nad Illinois. V posledních 3 zápasech zkouší kouč Stagg točit sestavou, takže se Bezdek dostává i na pozice pravého halfbacka a pravého enda.
Strategické okénko
Dobře, dobře, dobře. Už několik odstavců na vás sypu pojmy, ze kterých by byl kdejaký expert na NFL zmatený. Slibuji, že se k sezóně Maroons z roku 1905 ještě vrátím na finálový zápas, ale teď bych si Vás dovolil obeznámit s tehdejším rozestavením. V roce 1905 ještě chyběl rok do zavedení „forward pass,“ takže pokud skrýváte hlavu v dlaních, když Váš tým na dlouhý třetí down běží po zemi, tak styl fotbalu ze začátku 20. století by rozhodně nebyl pro Vás.
Pojďme se podívat na konkrétní pozice. Útočná formace nejčastěji byla tzv. short punt formace, se kterou Stagg přišel v roce 1896 a byla předchůdcem dnešní shotgun formace. Ofenzivní lajnu podobně jako dnes tvořili praví a leví tacklové a guardi s centrem uprostřed. Na obou stranách pak ještě byli endi, kteří mohli běhat s míčem. Po zavedení „forward passu“ pak plnili roli wide receiverů/tight endů. Za ofenzivní lajnou úřadovali quarterback, pravý a levý halfback a fullback.
QB stejně jako dnes přebíral míč od centra a následně ho předal jednomu z backů. Rozehrání míče centra do rukou stojícího QB zavedl až kouč Stagg. V týmu Maroons plnil Quarterback také funkci kickera, kdy kopal kopy z místa (place kick), kopy s dopadem na zem (drop kick) a punty. V ostatních týmech tuto roli ale plnili i jiní beci. V letech 1904–1909 měl field goal hodnotu 4 bodů a od roku 1909 už nám známější 3 body. Mimochodem na úspěšný drop kick čekala liga od roku 1941 dlouhých 65 let, než se opět povedl QB Dougu Flutiemu v jeho posledním zápase za Patriots v podobě úspěšného extra pointu.
Kupříkladu Maroons nastupovali v defenzivní formaci 7-2-2, která se v dnešní době nejvíce blíží formaci 3–4, a je velmi účinná proti běhu. Tuto formaci týmy nasazovaly i proti puntům. 7 lajnmenů mělo stejné složení jako v útoku a dodnes se kromě tacklů zachovala i pozice enda. V dnešní 3–4 formaci pozici enda plní linebackeři, pozici centra zase nose tackle. Za sedmičlennou lajnou stáli 4 beci. Tehdy tu roli plnili quarterbeci či halfbeci/fullbeci a obecně byli nazývání jako defenzivní beci. Dnes tyto pozice známe jako cornerback nebo safety.
Zápas století
10 výher z 10 zápasů a skóre 269–5 se zdá býti až nadlidským výkonem pro Maroons. Jenže takoví Michigan Wolverines měli ještě lepší sezónu. Vyhráli v základní části 12 ze 12 zápasů se skóre 495–0. Právě s nimi se Maroons utkávají na své domácí půdě ve finále Západní konference na Den díkůvzdání. Jak jsem již zmínil, tak Maroons si sezónu za sezónou na Michiganu lámali zuby. Michigan šel do zápasu s úctyhodnou sérií 56 výher bez prohry. Zápas logicky vzbuzoval velký zájem a na stadion se tak dostalo pouze 20 % zájemců, což činilo27 000 fanoušků. Tehdy to byl návštěvnický rekord zápasu amerického fotbalu. Velkého zájmu využil i prezident univerzity v Chicagu Harper, který na událost pozval významné obchodní partnery. Někteří dokonce prezidentovi psali dopisy, jak je možné, že lístky ještě nemají, ale nakonec se dostalo na všechny. Harper se zápasu kvůli nemoci nezúčastnil, ale celý zápas mu přes telefon zprostředkoval jeho syn. Zápas navštívil i Walter Camp přezdívaný jako „otec amerického fotbalu,“ který byl až do smrti členem komisí starajících se o vývoj fotbalu. O tomto krásném sportu napsal bezmála 30 knih, více než 250 článků a zavedl tradici ročního zveřejňování All-American týmu.
Není to jen zápas dvou rivalů ve finále konference. Jedná se i o zápas mezi týmy výborně vedenými svými vyhlášenými kouči, kteří byli průkopníky meziuniverzitního amerického fotbalu v dobách jeho rozkvětu. Michigan je pod koučem Fieldingem Yostem favoritem
v kurzu 2:1 a na zápas je vsazeno celkem $50 000. Zápas sledují nejen diváci, co si zakoupili lístky, ale i fanoušci, kteří obsadili okna budov s výhledem na hřiště. Před zápasem je zatčen jeden ze studentů za to, že nabízí lístek výrazně dráž, než ho koupil.
Oba týmy jsou tak precizně připravené, že má zápas nesmírně vyrovnaný průběh. To ale znamená defenzivní bitvu plnou puntů. Individuální výkony a kreativita jsou potlačeny ve prospěch skupinového výkonu. Maroons v prvním poločase puntují dvanáctkrát a Michigan desetkrát. O poločase přibíhá do kabiny Maroons sestřička, která se stará o prezidenta Harpera, se zprávou, že tenhle zápas prostě musí vyhrát. Na začátku třetí čtvrtiny Michigan opět puntuje a po penaltě jsou Maroons připevněni uvnitř svých 10 yardů. Eckersall je připraven puntovat zpět, ale vyhýbá se obráncům a získává první down. Maroons získávají další 3 první downy, ale opět jsou nuceni puntovat. Punt zachycuje v endzone Dennison Clark a pokouší se o jediný záblesk individuality toho odpoledne. Odvážně vybíhá s míčem, ale těsně po překročení goal-line je složen Markem Catlinem pro safety. Ve zbytku zápasu puntuje Michigan ještě devětkrát a Chicago desetkrát. Michigan za zápas získává celkem 128 yardů, Chicago 139. Chicago vítězí 2–0 a to především díky akci Clarka, která byla dalšího dne novináři popsána jako ubohý trapas nebo výpadek mozku. Celý kampus Chicagské univerzity slaví vítězství. Vítězný průvod se koná ihned po skončení zápasu. Oslavy jsou improvizované a pokračují až do druhé noci. Na oslavu hráčů poskládali studenti haldu dřeva vysokou jako dům, ve které byste našli i kusy plotů pocházejících z blízkého okolí. Takovým fanouškům týmu z Buffala by při pohledu na hořící dřevo jistě zářily oči radostí.
Tento příběh má bohužel i smutnou dohru. Novináři psali o tom, že mladý halfback Dennison Clark porazil svou vlastní jedenáctku. Clark opustil tým a na čas zmizel. Jedna z možností byla, že spáchal sebevraždu, ale nakonec se vrátil do normálního života. O 20 let později kouč Yost zmínil, že Clarka rok dozadu navštívil v Portlandu. Clark okamžitě zmínil svou chybu a Yost ho musel uklidňovat. Clark byl nejspíš jediný, kdo kvůli prohře Michiganu ještě cítil bolest. Tu ale ukončil o 7 let později, kdy se střelil do srdce. V dopise pro manželku zmínil, že doufá, tímto činem odčinil svou chybu na Marshall Field.
I po této sezóně byl zveřejněn All-American tým. Do prvního týmu se dostali QB Walter Eckersall, pravý end a kapitán Mark Catlin. Hugo Bezdek byl vybrán do třetího týmu na pozici fullback. Tím končí hráčská kariéra atleta, o němž se říkalo, že byl širší než vyšší, ale měl výbornou kondici a smysl pro hru. Od roku 1906 nastupuje jako trenér na univerzitě v Oregonu a začíná trenérská kariéra, která se zapíše do dějin, a ke které se je ještě jednou a naposled vrátíme.
1905 Chicago Maroons byli v roce 2019 na webu ESPN vybráni mezi 150 nejlepších college týmů v historii. Hugo Bezdek je na fotografii nalevo od QB Waltera Eckersalla, který dole uprostřed drží míč „Champions 1905.“
