Píše se 19. srpen 2026 a soudce státního okresního soudu v okrsku East Baton Rouge vydává rozhodnutí, díky kterému se může 16 hráčů amerického fotbalu z ročníku 2022 vrátit na další sezonu na univerzitu, i když už někteří z nich strávili přípravu s profesionálním týmem NFL.
Kde tohle všechno začalo? No, zpátky do 19. století se vracet nemusíme. Bohatě stačí jít do roku 2020, kdy kvůli pandemii Covid-19 NCAA (asociace univerzitního sportu v USA) rozhodla, že sezona 2020/21 nebude započítána do standardního čtyřletého limitu způsobilosti. Hráči, kteří na univerzity nastoupili v letech 2017–2020, na nich mohli zůstat o rok déle, což způsobilo menší herní vytížení pro nově příchozí ročníky 2021 a 2022.
Pro úplnost doplním dlouholeté pravidlo NCAA, že hráč může odehrát čtyři fotbalové sezony během pětiletého sportovního okna. V případě zranění, adaptace nebo malého herního vytížení mohl hráč využít status zvaný redshirt, což byl právě ten jeden rezervní rok navíc. Existovaly i výjimky, které umožnily hráčům zůstat na univerzitě déle, ale to už bych moc utíkal od tématu. Jednu z nich ale přiblížím níže. Na druhou stranu může sportovec z univerzity odejít do NFL nejdříve 3 fotbalové sezony od dokončení střední školy.
Dalším milníkem bylo léto 2021 a zavedení NIL (name, image, likeness). Zjednodušeně jde o způsob, který umožňuje univerzitním sportovcům v USA legálně vydělávat peníze ze své vlastní popularity. Před zavedením NIL hráči v pátém roce často odcházeli, protože potřebovali začít vydělávat. Od léta 2021 však kombinace extra roku způsobilosti od NCAA a desítek milionů plynoucích z NIL smluv znamenala, že pro zkušené hráče bylo finančně výhodnější zůstat na univerzitě i v 23–24 letech než jít jako nedraftovaný nováček do NFL.
Než se dostanu k samotnému jádru problému, je třeba zmínit ještě jednu příběhovou linii. Tou je jednání o federálním zákonu „Protect College Football Act“, který by NCAA umožňoval antimonopolní výjimku, zákonný zákaz zaměstnaneckého statusu pro univerzitní hráče (tady se dá použít krásné přirovnání, že by šlo v podstatě o státem posvěcenou legalizaci švarcsystému) a jednotná federální pravidla pro NIL a přestupy mezi univerzitami. Právě antimonopolní výjimka je pro NCAA extrémně důležitá. Díky ní by totiž vznikl zákonný štít, který by umožnil NCAA říct: „Hráli jste v NFL? Zpět na univerzitu nesmíte.“ Takhle se ale většina právníků odkazuje na federální Shermanův antimonopolní zákon. Soudci vidí NCAA jako kartelové sdružení podniků, které omezuje volný trh a právo jednotlivců na výdělek a práci, a NCAA tak prohrává prakticky každý právní spor. Senátoři Cruz (republikán) a Cantwellová (demokratka) přišli s kompromisním řešením, které má i podporu prezidenta Trumpa. Hlasování v senátu bude v září, ale pak musí zákon projít ještě sněmovnou reprezentantů, než mu dá konečný štempl prezident.
Příkladem soudního sporu s prohrou NCAA je kauza Pavia v. NCAA z roku 2024. Tehdejší quarterback Vanderbiltu zažaloval univerzitní organizaci kvůli tomu, že mu započítala roky odehrané na junior college do celkového limitu způsobilosti. Právě Diego Pavia v soudním sporu argumentoval antimonopolním právem (že mu NCAA brání vydělávat na NIL), což přímo otevřelo dveře dalším žalobám. Pavia do sezony 2025 vstupoval s tím, že hrál díky předběžnému soudnímu opatření.
Pokud si myslíte, že se profesionální fotbal jen pobaveně dívá na univerzitní chaos, jste na omylu. Do hry kolem tohoto federálního zákona v Kongresu vstoupila dopisem i samotná NFL společně s hráčskou asociací NFLPA. Důvod? Liga cítí ohrožení vlastního impéria. Univerzitní fotbal sloužil desítky let jako bezplatná přípravka NFL. Liga dostávala hotové hráče zadarmo. Jenže v éře, kdy rozpočty univerzitních špiček jako Texas, LSU nebo Oregon atakují 40 milionů dolarů ročně, hráči už často nepřichází jen s prosbou o šanci v NFL. Přichází s mentalitou dospělých profesionálů, kteří vědí, jakou mají tržní hodnotu. Vedení NFL má navíc v hlavě rok 2030, kdy vyprší stávající kolektivní smlouva. Hráči, kteří přijdou z univerzit s mentalitou volného trhu a zkušeností s tvrdým vyjednáváním, totiž mohou výrazně změnit dynamiku při budoucích jednáních o pravidlech přestupů a platech nováčků.
Jak už jsem nastínil, tento aktuální případ se týká hráčů z ročníku 2022. A jak to tedy bylo s hráči z ročníku 2021? Vlastně nijak. NCAA tehdy prohlásila, že se svět vrací do normálu a žádné plošné úlevy se rozdávat nebudou. Problémem toho všeho je, že těmto hráčům covid ukradl závěr střední školy, zrušil tréninky a sebral možnost ukázat se skautům, a když přišli na univerzitu, narazili na soupisky plné starších spoluhráčů využívajících svůj covidový rok navíc. Tak proč se ozval až ročník 2022? NCAA jim tvrdila, že jejich čas vypršel, a tak se ocitli na draftu NFL. Tady je nutné zdůraznit zásadní rozdíl. Tito kluci nepodávali žádnou dobrovolnou předčasnou přihlášku (tzv. early declaration), jak to dělají hvězdní junioři. Na draftu se ocitli jednoduše proto, že jim podle tehdejších regulí vypršela univerzitní kariéra a systém je vyplivnul ven. Ti nejlepší byli v dubnu draftováni, zatímco zbytek vyrazil bojovat o šanci na květnové nováčkovské minikempy (rookie minicamps), ať už s podepsanou nováčkovskou smlouvou jako nedraftovaní volní hráči (UDFA), nebo jen s pozvánkou na neoficiální zkoušku (tryout). Jenže NCAA v červnu 2026 přišla s novým pravidlem, že hráči na univerzitách budou moci hrát celých 5 let bez nutnosti řešit status redshirt, což bude platit pro studenty s aktivní vysokoškolskou způsobilostí, tj. ročníky 2023 a dále.
Právníci třídy 2022 proto u soudu argumentovali nerovným zacházením a porušením antimonopolního zákona. NCAA podle nich vytvořila systém, v němž dva ročníky okolo tohoto ročníku dostaly pětiletou kariéru se všemi možnostmi výdělku na NIL a tento svévolně odstřihla. A federální soudkyně Charlotte Sweeneyová v Coloradu jim koncem července 2026 dala za pravdu právě s tím, že takové vyškrtnutí jedné konkrétní třídy bylo ze strany NCAA zcela protiprávní a diskriminační, a plošně vrátila pátý rok způsobilosti všem sportovcům z tohoto ročníku (Wisne v. NCAA).
Cesta zpět se však zdála zavřená. NCAA okamžitě začala mávat svými posvátnými regulemi: „Podepsali jste kontrakt v NFL a vzali jste si agenta. Tím jste ztratili amatérský status a zpátky na univerzitní trávník už nesmíte.“ Ti hráči, kteří se nechtěli spoléhat na toto plošné rozhodnutí, které stejně bylo za tři týdny pozastaveno, si najali právníky a podali vlastní žaloby u jednotlivých státních soudů. A jedním z nich byl právě na začátku zmíněný soud v okrsku East Baton Rouge. Ten vše odstartoval. Jako první dal hráčům z ročníku 2022 povolení vrátit se na univerzitu. Na to zareagovali i sportovci v Kentucky, Tennessee a dalších státech a dosáhli podobných opatření.
A proč toto téma v USA tolik rezonuje? Soud z Baton Rouge šel tímto rozhodnutím na ruku místní univerzitě LSU. Tu vede jeden z nejkontroverznějších trenérů univerzitního fotbalu Lane Kiffin, který loni odešel z Ole Miss ještě před play-off, aby mohl trénovat právě LSU. No, a právě dvou hráčů z Ole Miss (tight end Dae’Quan Wright a defenzivní tackle Zxavian Harris) a jednoho hráče z LSU (defenzivní end Jack Pyburn) se toto rozhodnutí soudu týká a Kiffin by je všechny rád viděl v dresu svého současného týmu. Měl s hráči mluvit a pobízet je, ať bojují za svá práva. Zároveň prohlásil, že když si ty hráče nevezmou oni, vezme si je někdo jiný. Součástí rozhodnutí soudu bylo, že hráči musí okamžitě ukončit profesionální smlouvu a vrátit všechny peníze. Dae’Quan Wright dostal 25 000 dolarů od Eagles a Zxavian Harris 190 dolarů na benzín (myšleno vážně) od Saints. Wright i Harris by na univerzitě rozhodně pobírali minimálně šestimístnou částku.
Univerzitní konference nenechaly rozhodnutí soudu bez povšimnutí a jednotlivě na svých úrovních zavedly zákazy návratů hráčů z NFL. Vedení SEC v čele s komisařem Gregem Sankeym schválilo donucovací balíček namířený přímo proti školám, které by se odvážily bývalé hráče NFL poslat na trávník. Podle těchto interních směrnic hrozily univerzitám následující tresty:
1) Stopka na polovinu sezony (6 zápasů) pro hlavního trenéra.
2) Pokuta až do výše 50 % celého ročního provozního rozpočtu fotbalového programu, což v případě LSU představuje 20 až 25 milionů dolarů.
3) Okamžitá ztráta hlasovacích práv v záležitostech konference.
V zákulisí se podle amerických médií debatovalo dokonce o kontumacích zápasů, bojkotu ze strany ostatních týmů a v extrémním scénáři i o úplném vyloučení LSU ze svazku SEC. Právník Ryan Downton, který bojuje za práva většiny sportovců z této kauzy, prohlásil: „Jednání konference SEC uvrhlo NCAA do situace, kdy pohrdá hned několika soudními příkazy. Jde o kartelové chování, když se konference NCAA pokoušejí narychlo vytvářet svá vlastní pravidla v reakci na to, že soudy tytéž regule na celostátní úrovni NCAA zakázaly.“
Soudní přelíčení konané ve čtvrtek 3. září v Baton Rouge, které se odehrávalo 48 hodin před výkopem ostře sledovaného otvíráku LSU proti Clemsonu, skončilo pro NCAA i SEC další prohrou. Státní okresní soudce smetl veškeré snahy o blokaci ze stolu a vydal předběžné opatření, které dává nejen Wrightovi a Harrisovi zelenou k návratu, ale výslovně zakazuje NCAA i konferenci SEC jakkoliv LSU trestat, pokud kteréhokoliv z borců pošle na hřiště. Tento proces navíc zahrnoval celkem 42 univerzitních sportovců z různých odvětví usilujících o pátý rok. Mezi fotbalisty mířící do kádru LSU nově patřil i bývalý pass rusher z Notre Dame Junior Tuihalamaka. Z původního seznamu naopak vypadl Jack Pyburn, kterého si stihl pojistit v NFL Kansas City Chiefs, kde tak zůstal. Sám tight end Dae’Quan Wright po čtvrtečním verdiktu prohlásil, že s týmem už v týdnu dvakrát trénoval a proti Clemsonu v sobotu večer plánuje bez debat nastoupit.
Už během procesu však SEC posunula celou kauzu do úplně nové dimenze. Vedení konference v čele s Gregem Sankeym si totiž uvědomilo, že na státní půdě v Louisianě naráží do zdi. U federálního okresního soudu v Alabamě tak SEC podala žalobu přímo na LSU, jejího prezidenta Wadea Roussea, sportovního ředitele a jmenovitě i na hlavního trenéra Lanea Kiffina. Aby komisař Sankey a jeho právníci obešli past antimonopolních zákonů, ve kterých NCAA i konference pravidelně krvácí, vytáhli ten největší kalibr, jaký americký ústavní systém nabízí – není jím nic jiného než První dodatek Ústavy Spojených států a právo na svobodu sdružování.
Logika SEC je taková, že konference je dobrovolným spolkem univerzit, který má ústavní právo svobodně definovat svou identitu, své poslání a své soutěže. Podle žaloby nelze konferenci soudním příkazem nutit, aby své jméno, prestižní značku a televizní sloty spojovala s profesionálními sportovci, což odporuje jejím základním hodnotám budovaným téměř celé století. SEC v žalobě otevřeně viní Kiffina a vedení LSU ze „záměrné a koordinované kampaně s cílem naverbovat profesionály přímo z kempů Clevelandu Browns, New Orleansu Saints a Tampy Bay Buccaneers“.
Samozřejmě je problém v tom, že univerzitní celky se nějakým způsobem připravovaly na sezonu a hráči měli dané role. Týmy mají nový strop 105 hráčů. Jak trefně upozornil třeba trenér Dan Lanning z Oregonu, pokud podepíšete hráče z NFL na poslední chvíli, neznamená to jen příchod posily, ale i to, že musíte někoho z původního kádru vyškrtnout. To však není jediný problém. Trenér Marcus Freeman z Notre Dame přiznal, že dostat hráče na univerzitu koncem srpna, zapsat ho do magisterského programu a administrativně z něj přes noc udělat platného studenta, je pro většinu běžných škol za hranou reality. Logicky se navýší i výdaje. Univerzity sice mají oficiální strop na přímé vyplácení hráčů (kolem 20,5 milionu dolarů), ten ale pokrývá jen část reality. Skutečné peníze leží v externích NIL fondech bohatých boosterů a dárců, které žádný strop nemají.
Takový Steve Sarkisian z Texasu sice v médiích hlasitě kázal o tom, jak je přivádění kluků z NFL neetické vůči hráčům, kteří na kampusu dřeli celé léto, ale jaksi zapomněl dodat, že jeho vlastní ofenzivní lajnu vyztužil právě navrátilec z minicampů Browns a Cowboys Cole Hutson. Svůj dvojí metr obhajuje tím, že Hutson na papíře neměl smlouvu, zatímco Kiffinovi svěřenci ano. Hutson zatím nenastoupil, jelikož má ještě individuální administrativní resty přímo u NCAA.
LSU se rozhodla situaci dále nehrotit a ani Wright, ani Harris do prvního utkání nezasáhli. Škola jim však na oficiální 105členné soupisce nechala dvě volná místa a čeká, jak dopadne federální přelíčení v Alabamě. Tím vznikla situace, že hráči jako Junior Tuihalamaka nebo Alex Afari z Kentucky už normálně hrají jen proto, že v NFL byli pouze na zkoušce a nevzali ani dolar. Ale Wright s Harrisem zůstávají mimo hřiště jen kvůli tomu, že jim na účtu přistál podpisový bonus nebo i pouhý příspěvek na benzín.
Je normální, aby se hráči z NFL vraceli na univerzitu? Ne, ale okolnosti způsobené covidem a NIL by měly pár desítkám sportovců tuto jednu výjimku povolit. Univerzitní fotbal mám rád a představa, že by se na konci srpna otevřel přestupní portál a nováčci by se mohli z NFL vrátit na univerzitu, mně přijde šílená. Jenže tito hráči z ročníku 2022 odešli ze škol do NFL, protože měli za to, že už nemohou na univerzitě pokračovat. Chápu, že pro někoho to může být nebezpečný precedens do budoucna, ale v tomto konkrétním případě jde o nápravu chyby samotné NCAA, nikoliv o začátek nového normálu. Ohánět se tím, že „profesionálové“ na univerzitu nepatří, mi přijde po zavedení NIL až pokrytecké. Tvrdit v roce 2026, že dvacetiletý kluk se smlouvou na 700 tisíc dolarů z NIL je „amatérský student“, zatímco kluk se zrušenou negarantovanou smlouvou z kempu NFL na 0 dolarů je „zkažený profesionál“, je s prominutím blbost. Univerzitní fotbal je v současnosti plnohodnotný miliardový byznys, v němž se točí gigantické televizní kontrakty, trenéři berou desetimilionové platy a soukromé fondy boosterů fungují jako bezedné bankomaty. Hráči jsou jediní, po kterých se celá desetiletí chtělo, aby se chovali jako poslušní amatéři ze starých časů. A když se generace ročníku 2022, uvězněná mezi covidovými úlevami a novými pravidly, začala bránit stejnými zbraněmi, jaké používají samotné univerzity a asociace, NCAA a konference začaly křičet o ztrátě morálky.
Dělat z amatérského univerzitního sportu nedotknutelnou posvátnou krávu je v roce 2026 naprostý nesmysl. Tenhle rádoby „amatérismus“ už totiž byl dávno obětován na oltáři miliardového byznysu.
