Superdome se nachází v samotném centru města. Stadion je známý svou masivní ocelovou konstrukcí, která neobsahuje žádné podpůrné sloupy, což umožňuje volný pohyb diváků a neomezené výhledy. Exteriér budovy je pokryt téměř 400 000 čtverečními stopami hliníku s LED osvětlením schopným reprodukovat různé barvy a vzory.
Místní podnikatel David Dixon přišel s myšlenkou na Superdome, když se snažil přesvědčit NFL, aby přidělila franšízu do New Orleansu. Po pořádání několika exhibičních utkání na stadionu Tulane během pro pobřeží Lousiany typických letních bouří mu komisař NFL Pete Rozelle řekl, že liga nikdy neexpanduje k ústí řeky Mississippi bez zakrytého stadionu. Dixon získal podporu guvernéra Louisiany Johna McKeithena, který při prohlídce Astrodomu v Houstonu v roce 1966 prohlásil: „Chci něco takového, jen větší.“ 8. listopadu 1966 byly schváleny dluhopisy na výstavbu Superdomu, 7 dní poté, co byla New Orleansu přidělena 25. profesionální fotbalová franšíza.
V historii louisianského hlavního města hraje Superdome nepostradatelnou roli. Přístavní město na severu Mexického zálivu už zažilo několik hurikánů. Tím posledním a nejvíce devastujícím byl hurikán Katrina z konce srpna roku 2005.
Starosta města den před příchodem hurikánu oznámil, že stadion bude úkrytem poslední instance. Superdome byl navržen tak, aby odolal většině přírodních katastrof. Odhadovalo se, že střecha vydrží vítr o rychlosti až 320 km/h a povodňové vody by neměly dosáhnout druhého patra ve výšce 11 m nad zemí. Nicméně CNN uvedla, že nikdy nebyla dokončena žádná inženýrská studie týkající se odolnosti konstrukce vůči větru. Sice byla zahájena, když se blížil hurikán Katrina, ale brzy došlo k jejímu pozastavení. Superdome byl využit jako nouzové útočiště, přestože nebyl navržen ani testován pro tento účel. Bylo již známo, že v případě výpadku proudu nebudou generátory schopny zajistit osvětlení nebo klimatizaci pro celý stadion a také nebudou fungovat čerpadla dodávající vodu do toalet ve druhém patře.
Přečkat hurikán se tam od prvního dne rozhodlo 15–20 tisíc obyvatel města a 150 členů Národní gardy. Místní se před přírodní katastrofou schovávali od 28. srpna do 3. září, jenže proud vypadl už druhý den ráno. V ten samý den se začala odlupovat střecha a zevnitř stadionu bylo vidět denní světlo díky dvěma větším dírám. Do budovy také začala protékat dešťová voda.
V dalších dnech dopravovaly helikoptéry, čluny a další vozidla do Superdomu přeživší, kteří uvízli ve městě. Počet ukrytých v útrobách stadionu se zdvojnásobil až na 30 000.
Situace uvnitř byla vykreslována jako bezprávná a chaotická, s hlášením o vraždách, znásilněních a útocích ostřelovačů. Tehdejší starosta New Orleansu Ray Nagin popisoval hrůzné scénáře, kdy lidé na stadionu byli svědky násilí a mrtvých těl. Policejní šéf Eddie Compass hovořil o znásilňování dětí. Ačkoliv měla situace v Superdomu daleko do ideální, reálně nebyla tak tragická, jak ji média a úředníci vykreslovali. Ve skutečnosti zde zemřeli pouze 4 lidé z přirozených příčin, 1 spáchal sebevraždu a 1 zemřel na předávkování drogami. Podle plukovníka Thomase Berona z Národní gardy Louisiany se zde nestala žádná vražda. Vinu za senzacechtivé příběhy měli novináři, kteří bez ověření informací šířili dramatická tvrzení. Velkou část odpovědnosti nesli také místní a státní úředníci, kteří v chaosu po Katrině podněcovali paniku. Ta vedla k tomu, že se dostupné zdroje zaměřily na obnovu pořádku v Superdomu, což omezilo pomoc pro záchranné a obnovovací práce jinde. Úředníci tak přispěli k vytváření zbytečné paniky a následně se snažili tuto paniku řešit.
Když byl 3. září z budovy evakuován poslední přeživší, začalo sčítaní škod. Střecha byla z 80 % zničena. Vnitřek byl kompletně nasáklý vodou od zdí až po sedačky a elektroniku. Bylo třeba vypumpovat přes 14 000 m3 (tj. přes 14 milionů litrů) vody. První odhady naznačovaly nevyhnutelnou demolici stadionu.
Nakonec se ukázalo, že stavbu bude možné zachránit. Opravy stály 185 milionů dolarů a pro sezonu 2006 už byl Superdome připravený hostit utkání NFL.
Po ročníku 2005 přivedli Saints do svého týmu hlavního trenéra Seana Paytona a quarterbacka Drewa Breese. Klub se stejně jako město pokoušel o přestavbu. A symbolicky tím začala nová a zároveň nejúspěšnější éra v jeho historii, během které získal i jednu trofej Vince Lombardiho.
První zápas po znovuotevření se uskutečnil ve velkém stylu. Před začátkem dostaly fanoušky do varu kapely U2 a Green Day. Domácí Saints přivítali ve třetím hracím týdnu své největší rivaly Atlantu Falcons. Po 90 sekundách se povedlo Stevu Gleasonovi zablokovat odkop Atlanty a odražený míč donesl Curtis Deloatch až pro touchdown. „Atmosféra byla jako žádná jiná,“ řekl obránce Falcons Jonathan Babineaux. „Měl jsem pocit, jako by do budovy ten večer přineslo energii celé město, a to bylo něco, co jsem jako hráč nikdy předtím necítil a dodnes si to pamatuji.“
Saints své rivaly přehráli 23:3. „Myslím, že to symbolizovalo nejen oživení našeho fotbalového týmu, ale také oživení města, jeho zotavení a znovuzrození,“ komentoval výhru Drew Brees. Tým z New Orleansu to nastartovalo k tehdy nejlepší sezoně v historii. Skončili až jeden krok před branami Super Bowlu.
Po hurikánu Katrina hostil Superdome poprvé Super Bowl v roce 2013. Šlo o legendární duel mezi bratry Harbaughovými, kdy John Harbaugh vedl Baltimore Ravens a Jim Harbaugh San Francisco 49ers. Tento souboj, známý jako „Harbaugh Bowl“, skončil vítězstvím Ravens 34:31.
Budova, která pojme více než 75 000 lidí, také byla svědkem utkání v baseballu, basketbalu, tenisu i fotbalu. Muhammad Ali tady v 36 letech potřetí a naposledy vybojoval titul mistra světa v těžké váze. Uskutečnilo se v ní několik galavečerů World Wrestling Entertainment. V Superdomu se za ty roky konaly i desítky koncertů. Stadion vyprodali mimo jiné Rolling Stones, Pink Floyd nebo Beyoncé, plno bylo samozřejmě i na Taylor Swift, která zde na podzim 2024 odehrála dokonce trojkoncert, tentokrát se ale dostaví v jiné roli.
Děkuji Kamilu Herákovi za poskytnutí fotografií 1, 2, 4 a 5.